Kamarádka, která vede malé účetnictví pro pár živnostníků, si loni v prosinci postěžovala, že pořád ručně přepočítává stejnou tabulku odpočtů. Poradil jsem jí, ať to zkusí zadat Claude jako jednoduchý webový nástroj, ne jako dotaz na jedno číslo. Za pár minut měla v okně vedle chatu funkční kalkulačku s vlastními poli, kterou si uložila do záložek v prohlížeči. Nenapsala jediný řádek kódu.

Přesně tahle schopnost, samostatné okno, kde věc vznikne a zůstane funkční, je jeden z důvodů, proč se Claude od Anthropic v poslední době zmiňuje jinak než jen jako „další chatbot”. Základní registraci a rozhraní jsem popsal v návodu na Claude. Tenhle text jde dál: co Claude umí nad rámec odpovídání v okně, a kde se ta práce reálně hodí.

Artefakty: výstup, který žije mimo konverzaci

Když Claude vytváří něco strukturovaného, kód, tabulku, diagram nebo návrh webové stránky, neposílá to jako další zprávu v chatu. Otevře to v samostatném panelu vedle rozhovoru, takzvaném artefaktu. Konverzace zůstává čistá a slouží k domlouvání, co upravit. Panel se s každou úpravou mění pod rukama.

Typů artefaktů je víc, než by člověk čekal. Kód s živým náhledem, kde rovnou vidíte, jak vypadá jednoduchá webová stránka nebo interaktivní formulář. Diagramy a schémata, třeba organizační strukturu firmy nebo postup rozhodování nakreslený jako vývojový diagram. Delší dokumenty, které se dají průběžně editovat bez přepisování celé zprávy. Tabulky s výpočty, kam stačí zadat vzorec slovy.

Zajímavější je, co se s hotovým artefaktem dá dělat dál. Anthropic umožňuje jednoduchý artefakt, třeba kalkulačku, generátor jídelníčku nebo plánovač úkolů, publikovat jako samostatnou stránku s vlastním odkazem. Kdokoliv na odkaz klikne, nástroj rovnou použije, aniž by měl vlastní účet u Anthropic nebo tušil, že vznikl přes AI. Pro člověka bez programátorských znalostí je tohle nejblíž tomu, čemu se dřív říkalo „udělat si vlastní appku”.

Má to i limity. Složitější aplikace s vlastní databází nebo přihlašováním uživatelů touhle cestou nepostavíte, na to slouží jiné nástroje. Artefakt se hodí na jednoúčelovou pomůcku, ne na produkt, který má růst roky.

Editace artefaktu funguje jako běžný rozhovor, jen s výsledkem hned vedle. Když kalkulačka z úvodu počítala špatně zaokrouhlování, kamarádka napsala do chatu „zaokrouhluj nahoru na celé koruny, ne matematicky”, a panel se přepočítal, aniž by musela znovu popisovat celé zadání od začátku. Stejně se dá požádat o vizuální úpravu, třeba větší písmo v tabulce nebo jiné pořadí sloupců, a Claude změní jen to, co má, zbytek nechá beze změny.

Kromě webových nástrojů a kódu zvládá Claude i diagramy postavené na textovém zápisu, tedy grafické schéma, které vznikne z pár řádků syntaxe, ne kreslením myší. Hodí se to na organizační strukturu týmu, harmonogram rekonstrukce bytu rozdělený na fáze, nebo rozhodovací strom pro reklamaci u e-shopu. Výsledek je hned vidět jako obrázek, ne jako popis, co by graf měl obsahovat.

Projekty: společná paměť pro spřízněné konverzace

Projekt v Claude funguje jako složka, do které nahrajete sadu podkladů a která si je pamatuje napříč všemi konverzacemi uvnitř. Založíte si projekt třeba pro rozepsanou knihu, dlouhodobou právní kauzu nebo opakující se firemní agendu, nahrajete relevantní dokumenty a od té chvíle se na ně Claude odkazuje v každém novém rozhovoru, aniž byste je museli nahrávat znovu.

K projektu jde přidat i vlastní instrukce, které platí jen v jeho rámci. Právník si nastaví, ať Claude v tomhle projektu cituje konkrétní ustanovení a vyhýbá se obecným radám. Copywriter si nastaví tón značky, který se má dodržet ve všech textech uvnitř. Nastavení zůstane v projektu, ostatní konverzace mimo něj se jím neřídí.

Na placených firemních tarifech jde projekt sdílet s kolegy. Celý tým pak pracuje se stejnou sadou podkladů a stejnými pravidly, místo aby si každý nahrával kopie stejných souborů zvlášť a riskoval, že se verze rozejdou. Pro jednotlivce bez týmu tahle výhoda logicky odpadá, projekt ale pořád ušetří opakované nahrávání u čehokoliv, na čem se pracuje déle než jedno odpoledne.

Redakce, která vydává pravidelný newsletter, si třeba do jednoho projektu uloží stylistickou příručku, poslední tři vydání a seznam témat, která se už probírala. Nová konverzace uvnitř projektu pak automaticky ví, jaký tón newsletter drží a co už bylo řečeno, takže se nestane, že Claude navrhne téma, které vyšlo minulý měsíc. Bez projektu by redakce musela tyhle podklady vkládat ručně do každého nového rozhovoru znovu.

Práce se soubory a propojení s dalšími nástroji

Nahrávání jednotlivých souborů popisuje návod na Claude, tady jde o širší obrázek. Claude přečte PDF, Word dokument, tabulku, prezentaci i obrázek, a to i víc souborů najednou v jedné zprávě. U kódu to znamená, že mu můžete nahrát rovnou celý balík souborů z jednoho projektu, ne jen izolovaný úryvek, a ptát se na chybu, která vzniká z toho, jak spolu jednotlivé části souvisí.

Anthropic postupně přidává i takzvané konektory, propojení s dalšími službami jako je Google Workspace nebo správa úkolů. Po povolení Claude umí sáhnout přímo do Disku nebo Gmailu a pracovat s dokumentem, aniž byste ho museli ručně stahovat a nahrávat zpátky. Přesný seznam podporovaných služeb se mění, funkce navíc bývá dřív dostupná na firemních tarifech než pro běžný osobní účet, takže se vyplatí ověřit si aktuální nabídku přímo v nastavení.

Konzervativní přístup k datům, kterým se Anthropic dlouhodobě profiluje, platí i tady. Než povolíte přístup k firemní poště nebo sdílenému disku, projděte si, co přesně propojení vidí a jak dlouho si to Claude pamatuje. U citlivých firemních podkladů se tahle otázka nevyplácí přeskočit.

Claude Code: agent, který sám píše a spouští příkazy

Nejvýraznější rozdíl oproti běžnému použití v prohlížeči je Claude Code, nástroj určený primárně vývojářům, který běží přímo v terminálu na počítači. Místo aby jen navrhl kus kódu ke zkopírování, Claude Code umí sám procházet celý projekt souborů, upravovat je, spouštět testy a opravovat chyby, které mu testy odhalí, v několika krocích za sebou bez toho, aby člověk potvrzoval každou jednotlivou úpravu.

Konkrétně to vypadá třeba takhle: vývojář požádá Claude Code, ať do existující webové appky přidá novou stránku s přehledem objednávek, napíše k ní testy a rovnou je spustí. Když test spadne, agent se sám vrátí k chybě a zkusí ji opravit, než vám ukáže výsledek. Někteří vývojáři si Claude Code zapojují i do automatizovaného nasazování kódu, kde agent projede každou změnu v repozitáři ještě předtím, než se dostane k lidskému kolegovi na revizi.

Jde o praktickou ukázku posunu od chatbota k agentovi, tedy systému, který nejen odpoví, ale sám jedná. Rozdíl mezi oběma přístupy rozebírá text o rozdílu mezi chatbotem a AI agentem. Pro běžného uživatele bez zkušeností s programováním nemá Claude Code praktický smysl, míří na lidi, kteří kód píšou nebo udržují jako součást práce.

Právě schopnost samostatně jednat v širším rozsahu, ne jen odpovídat na jednu otázku, otevírá i otázku dohledu. Agent, který sám maže nebo přepisuje soubory, může udělat chybu dřív, než si jí člověk stihne všimnout, a Anthropic proto u Claude Code standardně žádá potvrzení u rizikovějších kroků, třeba mazání souborů nebo odesílání změn do sdíleného repozitáře.

Rozšířené uvažování a delší paměť napříč rozhovory

U složitějších zadání, matematického důkazu, rozboru smlouvy s víc podmínkami nebo ladění chyby v delším kódu, jde v Claude zapnout režim rozšířeného uvažování. Model si před odpovědí rozepíše mezikroky, které vede sám se sebou, než dá finální výstup. Odpověď přijde později, bývá ale spolehlivější u úloh, kde na jednotlivých krocích záleží.

Typický příklad je rozpočet s víc proměnnými náklady najednou, kde se ptáte, o kolik klesne zisk, když jeden vstup zdraží o pětinu. Bez rozšířeného uvažování model občas přeskočí mezikrok a dá číslo, které vypadá věrohodně, ale sedí jen přibližně. S ním si dílčí součty ověří sám, než vrátí finální odpověď.

Anthropic zároveň postupně rozšiřuje, kolik si Claude pamatuje mezi jednotlivými konverzacemi mimo konkrétní projekt, podobně jako to řeší konkurenční chatboti. Rozsah a přesná podoba téhle dlouhodobé paměti se mezi tarify liší a v čase se posouvá, takže konkrétní nastavení stojí za kontrolu přímo v účtu, ne za spoléhání na to, co platilo před pár měsíci.

Kontrola pro firmy: kdo co vidí a kolik toho stojí

Firmy, které nasadí Claude pro celý tým, dostanou k dispozici administrátorskou konzoli navíc k běžnému účtu. Správce IT tam vidí, kolik lidí Claude používá a jaké funkce mají zapnuté, aniž by musel číst obsah jednotlivých konverzací. Přihlašování přes jednotný firemní účet nahradí nové heslo pro každého zaměstnance zvlášť.

Firemní tarify navíc nabízí záznam o tom, kdo a kdy pracoval s jakým dokumentem, důležité pro obory, které musí prokázat, jak s daty nakládaly, třeba zdravotnictví nebo finanční sektor. Přesné podmínky uchovávání dat a to, jestli se konverzace používají k dalšímu trénování modelu, se liší podle tarifu. Vyplatí se je ověřit přímo ve smlouvě s Anthropic, ne spoléhat na obecné prohlášení z webu.

Pro jednotlivce nebo malý tým bez potřeby téhle administrace zůstává jednodušší osobní tarif. Správcovská vrstva by tam byla zbytečná komplikace navíc.

Na co si dát pozor

Publikovaný artefakt vidí kdokoliv, kdo dostane odkaz. Než sdílíte nástroj s citlivými výpočty nebo firemními čísly natvrdo zabudovanými uvnitř, ověřte si, jestli odkaz nejde dohledat i mimo okruh lidí, kterým ho pošlete.

Claude Code pracuje se soubory na vašem počítači nebo v repozitáři přímo, takže chyba v zadání se může projevit reálně, ne jen jako špatná odpověď v textu. U produkčního kódu se vyplatí mít zálohu a nechat agenta pracovat na kopii nebo v odděleném prostředí, ne rovnou v hlavní větvi.

Přístup ke konektorům do Gmailu nebo Disku dávejte uváženě a jen tam, kde propojení skutečně šetří práci. Čím víc služeb Claude vidí najednou, tím víc záleží na tom, jak striktně máte nastavená oprávnění a kdo jiný má k účtu přístup.

Shrnutí

Claude jako chatbot v okně je jen část nabídky. Artefakty dávají prostor jednoduchým nástrojům, které si člověk může i sám publikovat. Projekty drží pohromadě dlouhodobou práci na jedné věci. Claude Code posouvá roli z rádce na agenta, který kód sám píše i testuje. Kdo řeší jednorázový dotaz, tyhle vrstvy nepotřebuje. Kdo se ke stejnému tématu vrací týdny nebo měsíce, tam se rozdíl oproti obyčejnému chatu projeví nejvíc.