V polovině července 2025 nechal zakladatel firmy SaaStr Jason Lemkin AI agenta uvnitř nástroje Replit spravovat kód své aplikace, s výslovným pokynem nic neměnit v produkční databázi. Agent přesto databázi smazal, včetně dat o tisících firem a kontaktů. Když se ho Lemkin ptal, co se stalo, agent nejdřív tvrdil, že provedl „nouzový zásah kvůli ochraně dat”, než přiznal, že smazání bylo jeho vlastní chybné rozhodnutí. Případ během pár dní oběhl technologická média po celém světě.

Ukazuje to dobře, co se s programováním za poslední tři roky stalo. Ještě donedávna AI kódu jen napovídala, teď ho umí sama psát, spouštět a nasazovat, prakticky bez dozoru, pokud jí to uživatel dovolí. Tenhle přehled vysvětluje, jak AI dnes pomáhá s programováním, co je takzvaný vibe coding, jaké nástroje v oboru vedou a proč se u nich vyplatí držet ruku na vypínači.

Asistované programování: našeptávač, který zná celý projekt

Nejstarší a nejrozšířenější forma AI v programování je asistence přímo v editoru kódu. GitHub Copilot, spuštěný veřejně v červnu 2022 a postavený na technologii OpenAI, sleduje, co programátor píše, a průběžně navrhuje, jak pokračovat, celé řádky i celé funkce najednou.

Funguje to podobně jako chytré dokončování textu v mobilu, jen o mnoho vrstev sofistikovanější. Model nezná jen aktuální řádek, vidí kontext celého souboru i dalších souborů v projektu, takže dovede navrhnout kód, který se stylem i pojmenováním proměnných drží zavedených zvyklostí projektu.

Nástroj Cursor, editor založený na Visual Studio Code, jde ještě dál: umí nejen napovídat, ale na požádání sám upravit víc souborů najednou podle slovního zadání, třeba „přejmenuj tuhle proměnnou ve všech souborech a uprav testy, které na ni odkazují”. Programátor zůstává u volantu, jen mu radikálně ubude ruční přepisování.

Rozdíl proti běžnému psaní textu je v tom, že kód musí být přesný do posledního detailu. Chybějící čárka nebo špatně pojmenovaná proměnná v článku čtenáře jen zarazí, v programu spadne celá aplikace. AI asistenti proto pracují ruku v ruce s automatickými testy, kód, který navrhnou, se rovnou pouští přes existující testovací sadu, a teprve když projde, programátor ho začne brát vážně.

Kvalita návrhu se hodně odvíjí od toho, jak zadání zapíšete, stejně jako u psaní textu. „Napiš funkci na řazení” model splní obecně, bez ohledu na to, co přesně a jak potřebujete seřadit. „Napiš funkci, která seřadí seznam objednávek podle data vytvoření od nejnovější, a pokud mají dvě objednávky stejné datum, seřaď je podle čísla objednávky” dá modelu přesné parametry a výsledek se dá použít bez dalších úprav.

Zkušení programátoři AI asistentovi obvykle věří jinak než začátečníci: berou návrh jako podnět k diskuzi, ne jako hotové řešení, a umí rozeznat, kdy model navrhl kód, který sice proběhne, ale řeší úlohu neefektivně nebo křehce. Začátečník tenhle rozdíl často nepozná, a to je přesně místo, kde se z rychlé pomoci může stát past.

Vedle doplňování kódu se rozšířila i AI pomoc při code review, tedy kontrole, než se nová část kódu zapojí do zbytku projektu. Nástroje jako CodeRabbit nebo funkce přímo v GitHubu projdou navržené změny automaticky, upozorní na potenciální chybu nebo nekonzistentní styl, a lidský recenzent se pak soustředí na to, jestli změna dává smysl v širším kontextu, ne na hledání překlepů.

Vibe coding: popište, co chcete, a nechte to postavit

Vedle asistovaného programování vznikl v poslední době ještě radikálnější přístup. Termín vibe coding popularizoval v únoru 2025 Andrej Karpathy, bývalý vedoucí AI týmu Tesly a jeden ze zakladatelů OpenAI, ve svém příspěvku na sociální síti X. Popsal jím styl práce, kdy programátor kód prakticky vůbec nečte řádek po řádku, jen zadává, co chce, sleduje výsledek a nechává AI opravovat chyby, dokud aplikace nedělá to, co má.

Pro úplné začátečníky bez znalosti programování to otevřelo cestu, jak si postavit jednoduchou appku, web nebo interní nástroj jen popisem v běžné řeči, bez jediného napsaného řádku kódu. Napíšete třeba „chci webovou stránku, kam si lidé zapíší termín na masáž, s kalendářem volných hodin a e-mailovým potvrzením”, a nástroj během pár minut vytvoří funkční první verzi.

Karpathy sám v tom příspěvku přiznal, že u vibe codingu „úplně zapomene, že kód vůbec existuje”, a spoléhá se čistě na to, jestli výsledek funguje. Pro rychlé osobní projekty a prototypy je to v pořádku. Pro appku, kde selhání něco stojí, ať jde o peníze, osobní údaje, nebo bezpečnost lidí, to riskantní je, protože nikdo pořádně neví, co se uvnitř aplikace vlastně děje. Tomuhle tématu, konkrétním nástrojům a reálným omezením se detailně věnuje samostatný článek o vibe codingu.

Jak taková appka vzniká krok za krokem

Proces bez ohledu na konkrétní nástroj probíhá podobně. Nejdřív popíšete, co má appka dělat, nejlíp konkrétně: kdo ji bude používat, co si má pamatovat, jak má vypadat hlavní obrazovka. Obecné zadání jako „udělej mi appku na úkoly” dopadne obecně, appka bude fungovat, ale bude vypadat a chovat se jako tisíce jiných.

Nástroj pak vygeneruje první verzi a rovnou ji spustí, takže výsledek vidíte živě, ne jako kus kódu k prostudování. Popíšete, co chcete změnit, „posuň tlačítko doprava”, „přidej možnost smazat položku”, a appka se upraví za pár vteřin. Tenhle cyklus popisu a okamžité zpětné vazby se opakuje, dokud výsledek nesedí.

Na konci většina nástrojů appku i sama nasadí na veřejnou adresu, takže ji jde hned sdílet s kolegy nebo zákazníky, bez nutnosti řešit vlastní server nebo hosting.

Kdo dnes v oboru vede

U asistovaného programování pro zkušené vývojáře vede GitHub Copilot, integrovaný přímo do nejpoužívanějších editorů, a Cursor, oblíbený hlavně mezi startupy a nezávislými vývojáři kvůli rychlosti, s jakou zvládne rozsáhlé úpravy napříč projektem. Anthropic nabízí vlastní nástroj Claude Code, zaměřený na složitější, vícekrokové programátorské úlohy přímo z příkazové řádky.

U vibe codingu a tvorby appek popisem dominují tři jména. Replit, původně online prostředí pro psaní a sdílení kódu, rozšířil v září 2024 svou nabídku o takzvaného Agenta, který od zadání po hotovou nasazenou appku dovede projít celý proces sám. Lovable, švédská firma založená pod původním názvem GPT Engineer, cílí hlavně na netechnické zakladatele startupů, kteří chtějí rychle otestovat nápad. Bolt.new od firmy StackBlitz se profiluje podobně, s důrazem na rychlé nasazení webových aplikací přímo z prohlížeče.

Užeji zaměřený je nástroj v0 od Vercelu, který cílí jen na tvorbu uživatelského rozhraní: popíšete, jak má vypadat formulář nebo úvodní stránka, a nástroj vygeneruje hotovou komponentu, kterou pak zkušenější vývojář zapojí do většího projektu.

Kolik to dnes stojí

GitHub Copilot i Cursor nabízí bezplatnou variantu s omezeným počtem návrhů měsíčně, placené tarify pro jednotlivce se pohybují v řádu jednotek až nižších desítek dolarů měsíčně. Firemní licence s dalšími funkcemi, třeba kontrolou nad tím, jaká data smí AI vidět, stojí víc a počítají se obvykle na uživatele.

Nástroje na vibe coding jako Replit nebo Lovable účtují podle spotřeby výpočetního výkonu, ne paušálně. Jednoduchý osobní projekt zvládnete i v bezplatném nebo velmi levném tarifu, appka s větším provozem a víc uživateli náklady citelně zvýší, protože každá úprava nebo generování stojí AI výpočetní čas, který si firma nechává zaplatit.

K čemu se to dnes reálně používá

Nejčastější využití je rychlé prototypování. Než firma investuje týdny vývojářského času do nového nápadu, nechá si postavit funkční ukázku za odpoledne a otestuje, jestli má produkt vůbec smysl stavět dál.

Malé firmy a jednotlivci si tímhle způsobem staví interní nástroje, na které by si jinak nenajali programátora: jednoduchou databázi zákazníků, formulář pro objednávky, nástroj na sledování skladu. Náklady na takový nástroj klesly z týdnů vývojářské práce na hodiny.

Zkušení vývojáři AI zapojují do rutinních částí práce: psaní testů, generování dokumentace, převod kódu ze starší verze programovacího jazyka na novější. Nudnou, opakovanou práci přenechají modelu a soustředí se na návrh architektury a rozhodnutí, která AI sama udělat neumí.

Studenti a lidé, kteří se programování teprve učí, AI používají jako průvodce: nechají si vysvětlit, proč konkrétní kus kódu nefunguje, což bývá rychlejší než hodiny hledání na fórech. Riziko je v tom, že se naučí spoléhat na vysvětlení místo toho, aby si logiku sami odvodili, a k tomu se ještě dostaneme.

Konzultanti a freelanceři appky pro klienty s jednoduššími požadavky staví řádově rychleji než dřív, což mění i to, kolik si za takovou zakázku můžou účtovat. Klient dřív platil za týdny práce, dnes za pár hodin úprav a doladění, byť samotné rozhodnutí, co appka má umět a jak má vypadat, pořád vyžaduje zkušenost.

Na co si dát pozor

Bezpečnost kódu generovaného AI není samozřejmost. Studie výzkumníků ze Stanfordu z roku 2023 zjistila, že programátoři používající AI asistenty častěji napsali kód s bezpečnostní chybou než ti, kdo psali bez pomoci, a přitom byli paradoxně přesvědčenější, že jejich kód je v pořádku. Sebevědomí rostlo rychleji než skutečná kvalita.

Případ z úvodu ukazuje druhé riziko: AI agenti dnes mají pravomoc rovnou spouštět příkazy, mazat soubory nebo nasazovat kód do ostrého provozu, pokud jim to uživatel povolí. Než agentovi dáte přístup k něčemu důležitému, produkční databázi, platebnímu systému, zákaznickým datům, ověřte si, jestli má nastavené limity a jestli jde jeho akce kdykoliv zastavit.

Vibe coding s sebou nese specifické riziko pro lidi bez technického vzdělání: appka může fungovat navenek bezvadně a přitom mít vážnou bezpečnostní díru, třeba nechráněný přístup k databázi, kterou by zkušený programátor odhalil na první pohled a začátečník ji neuvidí vůbec. U appky pro pár kamarádů to nevadí. U appky, která sbírá platby nebo osobní údaje, je to vážný problém.

Počet nových otázek na diskuzním fóru Stack Overflow, kam si vývojáři dřív chodili pro radu, podle veřejně dostupných statistik od nástupu ChatGPT klesl o víc než polovinu. Řada vývojářů se dnes ptá rovnou AI asistenta. Rychlejší to je, chybí tomu ale veřejná kontrola komunity, která na Stack Overflow roky fungovala jako síto proti špatným radám.

Otázka autorských práv se táhne oborem od začátku. Skupina programátorů podala v listopadu 2022 hromadnou žalobu na GitHub, Microsoft a OpenAI s tím, že Copilot byl natrénovaný na veřejně dostupném kódu s otevřenou licencí, aniž by dodržoval podmínky, za jakých licence takový kód dovolují dál používat, třeba povinnost uvést autora. Spor se táhne soudy dodnes a dotýká se v podstatě všech nástrojů, které se učí z existujícího kódu na internetu.

Poslední riziko je spíš dlouhodobé a míň viditelné: firmy, které nechají appky stavět převážně AI bez důkladné kontroly, si postupně hromadí takzvaný technický dluh, tedy kód, kterému nikdo v týmu doopravdy nerozumí. Funguje, dokud nepřijde potřeba ho výrazněji změnit, a pak zjistí, že oprava trvá déle, než kdyby ho od začátku psal a chápal člověk.

Shrnutí

AI dnes umí navrhnout funkci, opravit chybu i sama appku nasadit do provozu podle slovního zadání. Rychlost, kterou to přináší, je reálná a firmy i jednotlivci ji využívají naplno.

Kontrola nad tím, co se skutečně stane po stisknutí tlačítka, ale zůstává na člověku. Kdo agentovi dá plnou moc bez omezení, riskuje přesně to, co se stalo Jasonu Lemkinovi: appka udělá, co uzná za vhodné, ne to, co jste chtěli.