Chtěl jsem obrázek prázdné horské louky za soumraku, klidnou scénu bez jediné živé duše. Popsal jsem trávu, barvu oblohy, vzdálené kopce. Generátor mi do scény stejně čtyřikrát po sobě nacpal osamělou postavu, jednou dokonce s batohem, jako by na tu louku právě dorazil pozdní turista. Teprve když jsem do zadání přidal, že na obrázku nechci žádné lidi, scéna konečně zůstala prázdná, jak jsem chtěl.

Popsat, co má být na obrázku vidět, je jen půlka práce. Druhá půlka, o které se mluví míň, je říct generátoru, co tam vidět být nemá. Tomuhle se říká negativní prompt, a u generátorů obrázků funguje jinak, než by člověk čekal z běžného povídání si s chatbotem.

Proč samotný popis nestačí

Negativní instrukce u běžného textu, věty typu „nepiš dlouze” nebo „bez odrážek”, jsou svébytná technika sama pro sebe a psalo se o ní tady na webu už jinde. U obrázků se ale negativní zadání řeší jinak, protože ho nejde modelu prostě jen „vysvětlit” jako součást plynulé věty, chodí to spíš přes vlastní syntaxi nebo úplně oddělené pole ve formuláři.

Generátor obrázků navíc nedomýšlí kontext tak, jako to dělá textový model u věty. Když popíšete klidnou horskou louku, model neví, že jste tím automaticky mysleli i bez lidí, bez budov, bez silnice v pozadí. Vezme nejpravděpodobnější verzi takové scény ze svých trénovacích dat, a v té se lidé na horských loukách objevují běžně, protože fotek turistů v horách jsou miliony.

Negativní prompt tenhle problém řeší tak, že vedle pozitivního zadání, co má vzniknout, dostane generátor i seznam toho, co se objevit nemá. Jak přesně ten seznam zapsat, se ale nástroj od nástroje dost liší, a právě tady nastává nejvíc zmatků.

Midjourney a parametr —no

Midjourney má na negativní zadání vlastní přímočarý nástroj: parametr —no, který se píše na konec promptu, s výčtem nechtěných věcí oddělených čárkou.

klidná horská louka za soumraku, měkké večerní světlo, dlouhé stíny --no lidé, batohy, silnice

Ten dovětek za —no řekne generátoru totéž, co by jinak zabralo dvě věty popisu navíc, jenom rychleji a bez zbytečného opisování.

Je v tom ale háček, na který upozorňuje i dokumentace nástroje: systém, který zadání zpracovává, čte slova za —no dost doslovně, každé zvlášť. Když napíšete —no moderní oblečení, riziko je, že si z toho vezme „no moderní” a „no oblečení” jako dvě oddělené instrukce, ne jako jedno sousloví. Bezpečnější je proto za —no dávat jednoduchá, konkrétní podstatná jména, ne složené fráze nebo abstraktní pojmy.

Funkčně je —no jenom zkratka. Dělá zhruba totéž, co byste jinak zapisovali složitěji přes systém záporných vah u jednotlivých slov, jen bez nutnosti tu váhu ručně vypisovat.

Stable Diffusion a samostatné okénko

Stable Diffusion a řada nástrojů, které na něm staví, řeší negativní prompt jinak: mají pro něj samostatné textové pole, oddělené od hlavního zadání.

Prompt: horská chata v zimě, sníh na střeše, kouř z komína, měkké odpolední světlo
Negative prompt: rozmazané, deformované ruce, text, vodoznak, přesycené barvy, nízká kvalita

Do druhého pole napíšete prostě seznam nechtěných věcí a generátor ho zpracuje jako protipól k hlavnímu popisu.

Mechanika za tím je elegantnější, než by se na první pohled zdálo. Model si při generování zároveň představuje, jak by obrázek vypadal podle pozitivního zadání, a jak by vypadal podle toho negativního. Výsledek pak táhne směrem k prvnímu a od druhého se vzdaluje, krok po kroku, jak se z počátečního šumu vynořuje finální obrázek. Nechtěné prvky tak neubývají až na konci jako po použití filtru. Míra jejich vlivu klesá postupně, po celou dobu generování.

Tam, kde žádné pole nenajdete

Novější konverzační generátory zabudované do chatbotů se vydaly opačným směrem a samostatné pole na negativní prompt nemají vůbec. Generátor obrázků v ChatGPT (starší DALL-E tam v roce 2026 nahradila řada GPT Image) i Googlův obrázkový model v Gemini berou negativní zadání jako běžnou součást věty: napíšete „bez textu v obrázku” nebo „ať tam nejsou žádní lidé” přímo do stejného pole, kam popisujete scénu.

Tenhle rozdíl není detail k přehlédnutí. Kdo je zvyklý na Midjourney a napíše do chatbota stejný zápis s —no, nedostane chybu, ale generátor si s tím poradí nanejvýš tak, že ho bude ignorovat, nebo si ho vyloží jako doslovný text, co se má v obrázku objevit. Než seznam negativních slov použijete v novém nástroji, ověřte si, jestli má vlastní pole, nebo jestli čeká obyčejnou větu.

Když konverzační generátor negativní pokyn na první pokus přehlédne, nevzdávejte to po jednom kole. Pomáhá vyloučení zopakovat jinými slovy a přidat k němu rovnou i pozitivní variantu, tedy co má být na obrázku místo toho. Místo „bez lidí” zkuste „prázdná krajina, žádné postavy v záběru”. Je to stejný princip, jaký funguje u negativních instrukcí v běžném textu, jen převedený do popisu vizuální scény.

Co se do negativního zadání píše nejčastěji

Napříč nástroji se opakuje pár stejných položek, protože potíže generátorů bývají podobné. Rozmazané okraje, deformované ruce nebo přebytečné prsty, nechtěný text nebo vodoznak v obraze, přesycené barvy, nízká kvalita, useknutá kompozice. Kdo generuje obrázky pravidelně, si takový seznam brzy sestaví sám, podle toho, jaký zlozvyk se u konkrétního nástroje a promptu opakuje nejčastěji.

Nemá smysl přebírat cizí dlouhý seznam negativních slov jen proto, že ho někdo sdílel na fóru jako univerzální. Užitečný je jen ten, který reaguje na to, co se skutečně kazí ve vašich vlastních obrázcích.

Na co si dát pozor

Negativní prompt není záruka. Je to silné doporučení směrem k modelu, ne tvrdý filtr, který nechtěný prvek stoprocentně vymaže. Občas se přesto na obrázku objeví přesně to, co jste vyloučili, hlavně u vzácnějších nebo hodně abstraktních pojmů.

Nepřehánějte to s délkou seznamu. Deset a víc položek za sebou generátoru rozmělní pozornost stejně, jako když do pozitivního popisu napěchujete příliš mnoho detailů najednou. Pár konkrétních slov, které řeší skutečný opakovaný problém, funguje líp než vyčerpávající katalog všeho, co by se teoreticky mohlo pokazit.

A protože se nástroje i jejich verze mění rychleji, než stíhají návody na internetu, berte konkrétní syntaxi jako —no v tomhle textu jako popis aktuálního stavu, ne jako věčně platné pravidlo. Než na negativní prompt vsadíte u důležité zakázky, vyzkoušejte si ho napřed na něčem, kde vám nevadí to zopakovat.

Druhá polovina zadání

Negativní prompt je druhá polovina zadání, na kterou lidé myslí až po pár neúspěšných pokusech. Funguje jako doplněk k dobrému popisu scény, ne jako náhrada za něj, a syntaxe se mezi nástroji liší natolik, že se vyplatí ověřit si u toho svého, jestli má samostatné pole, nebo jestli čeká na běžnou větu.

Obecným základům psaní zadání pro AI, tedy roli, kontextu a formátu, se věnuje článek Jak psát prompty: kompletní průvodce promptováním AI. Tenhle text na něj navazuje jednou konkrétní technikou, která se hodí ve chvíli, kdy vám generátor obrázků do scény furt cpe něco, co jste tam nechtěli.