Znám člověka, který si na diplomku stáhl čtyřicet PDF a pak se k nim tři týdny nedostal, protože nevěděl, kterým začít.

Nástroj, o kterém je tenhle text, přesně tuhle situaci řeší. Nahrajete do něj svoje podklady a ptáte se jich. Odpovědi přitom nesmí opustit to, co jste mu dali, a u každé vidíte, ze kterého dokumentu pochází.

Nejdřív ta jmenovka, protože se změnila

Pokud hledáte NotebookLM a nemůžete ho najít, nehledáte špatně. Google 16. července 2026 oznámil, že se produkt přejmenovává na Gemini Notebook. Oznámení podepsal Josh Woodward, viceprezident Google Labs, a zdůraznil v něm, že jde pořád o samostatný produkt, který jen víc propojí se zbytkem Googlu. Prakticky to znamená tři věci. Adresa se přesunula na notebook.google.com, staré odkazy přesměrovávají. Existující notebooky nikam nezmizely a nemusíte je zakládat znovu. A nová jména i logo se nasazovala postupně, takže se pořád může stát, že na jedné obrazovce uvidíte starý název a na druhé nový. V tomhle článku používám obě podoby, protože pod oběma nástroj lidé znají.

Zároveň s přejmenováním přibyla schopnost, která z něj dělá něco víc než čtečku. Notebooky umí spustit kód v zabezpečeném cloudovém prostředí a dělat na nahraných datech výpočty, ne jen je převyprávět.

Proč to není další chatbot

Rozdíl je v tom, odkud odpověď pochází. Běžný chatbot čerpá z toho, co se naučil při tréninku, plus z toho, co si najde na webu. Gemini Notebook je podle Googlu „výzkumný asistent poháněný AI, který vám pomůže tříbit a organizovat vaše myšlenky“, a odpovídá na základě dokumentů, které jste mu nahráli.

Představte si asistenta, kterému dáte krabici s materiály a zavřete ho do místnosti bez internetu. Zeptáte se ho na termín a on vám neřekne, co si myslí, ale najde stránku, kde to stojí. U každé odpovědi dostanete citace přímo do textu, takže si můžete kliknutím ověřit, ze které pasáže tvrzení vzniklo. Tenhle přístup má jméno. Odborně se mu říká RAG, tedy generování odpovědí s vyhledáváním ve vlastních datech, a rozebíráme ho v samostatném textu o tom, co je RAG.

Neplést si to prosím s obyčejným shrnováním textu, shrnutí jednoho dokumentu zvládne kterýkoli chatbot a jak na něj, popisuje náš návod na shrnutí textu. Gemini Notebook má smysl tam, kde jsou zdrojů desítky, kde se mezi nimi hledají souvislosti a kde potřebujete vědět, odkud každá věta pochází.

Co do notebooku nahrajete

Podporovaných formátů je slušná řada. Google uvádí soubory PDF, Word, PowerPoint, weby zadané odkazem, veřejná videa na YouTube, audio soubory ve formátech jako MP3 a WAV, obrázky, elektronické knihy ePub, dokumenty a prezentace z Google Docs a Slides, tabulky z Google Sheets a prostě vložený text ze schránky.

Limity, které stojí za zapamatování:

  • jeden zdroj může mít až 500 000 slov, nahrávaný soubor až 200 MB,
  • prezentace z Google Slides do 100 slajdů, tabulky z Google Sheets do 100 tisíc tokenů,
  • bezplatný účet dostane 100 notebooků, do každého až 50 zdrojů,
  • denní strop na bezplatném účtu je 50 dotazů v chatu a 3 generování audia.

Ty tři audio přehledy denně jsou v praxi to, na co lidé narazí nejdřív. Když si chcete jeden vyladit, počítejte s tím, že máte pokusy dva navíc. Když vlastní zdroje nemáte nebo jich máte málo, umí je nástroj dohledat. Funkce hledání zdrojů má dva režimy: rychlý, který natáhne materiály z webu nebo z vašeho Google Disku, a hloubkový, který podle Googlu „automaticky projde až stovky webových stránek, promyslí zjištění a během několika minut vytvoří vícestránkové zprávy“. Výsledek si pak vyberete a přidáte mezi zdroje.

Jak se ptát, aby odpověď stála za to

Postup je jednoduchý a dá se zvládnout napoprvé.

  1. Založte notebook k jednomu tématu. Nemíchejte diplomku, daně a rodinnou dovolenou do jednoho, protože odpovědi se pak tahají napříč nesouvisejícími zdroji.
  2. Nahrajte zdroje a nechte je zpracovat. U delších PDF to chvíli trvá.
  3. Ověřte si, že nástroj zdroje opravdu přečetl. Stačí položit kontrolní otázku, na kterou znáte odpověď.
  4. Ptejte se konkrétně a odkazujte na dokumenty jménem.
  5. U každé odpovědi rozklikněte alespoň jednu citaci.

Rozdíl mezi špatným a dobrým dotazem vypadá takhle. Místo „shrň mi to“ zkuste:

Ve třech nahraných studiích porovnej, jak definují sledovanou skupinu. Kde se definice liší, vypiš rozdíl a uveď, ze které studie údaj je. Pokud některá studie definici neuvádí, napiš to.

Ta poslední věta je důležitá. Explicitní svolení odpovědět „to tam není“ znatelně snižuje šanci, že si model něco domyslí. Užitečný je i opačný směr dotazu. Zeptejte se, v čem si zdroje odporují, nebo co v nich chybí. Tam je nástroj silný, protože prochází všechno naráz.

Druhá věc, která se vyplatí: řekněte, jakou chcete odpověď. Tabulku, seznam s odrážkami, dva odstavce, časovou osu. Bez pokynu dostanete plynulý text, ve kterém se konkrétní údaje schovají. S pokynem dostanete něco, co se dá rovnou použít.

A pokud vám odpověď připadá povědomá, ale nemůžete najít, odkud pochází, zeptejte se rovnou. Dotaz „ve kterém dokumentu a v jaké kapitole to stojí“ bývá spolehlivější než klikání po citacích.

Studio: audio přehled a co ještě z podkladů vyleze

Vedle chatu je v notebooku panel, ze kterého se dají zdroje překlopit do jiných formátů. Google zmiňuje audio přehledy, video přehledy, myšlenkové mapy, kartičky, kvízy, infografiky a prezentace.

Nejznámější je audio přehled. Z nahraných dokumentů vyrobí rozhovor dvou hlasů, který téma probere jako podcastová epizoda. Zní to překvapivě dobře a pro poslech cestou do práce to má smysl. Zároveň platí, že jde o převyprávění, tedy o formu, která ze své podstaty zjednodušuje. Na první seznámení s tématem výborné, jako podklad pro citování nikoli.

Video přehled je totéž o krok dál, s obrazem. Myšlenková mapa rozkreslí, jak spolu pojmy ve zdrojích souvisí, a hodí se ve chvíli, kdy se v materiálu ztrácíte. Kvíz a kartičky cílí na studenty. Infografiku nabízí Google v deseti výtvarných stylech, od střízlivého profesionálního po anime.

Jazyků nástroj zvládá podle Googlu přes osmdesát. S češtinou si v textové části poradí, u generovaného zvuku se ale kvalita mezi jazyky liší a vyplatí se to zkusit na krátkém vzorku, než na to postavíte přípravu na zkoušku.

Kde to reálně šetří čas

Teorie stranou, tohle jsou situace, ve kterých se nástroj vyplatí nejvíc.

Studium a rešerše. Padesát článků k jednomu tématu, otázka „kdo z nich tvrdí co“ a odpověď s odkazy do konkrétních pasáží. Tohle je disciplína, ve které nemá běžný chatbot šanci, protože si to všechno nepamatuje najednou.

Firemní dokumentace. Nahrané směrnice, manuály a metodiky, ze kterých se pak ptáte na konkrétní postup. Nový kolega si tak během hodiny vytáhne z tisícistránkového manuálu to, co potřebuje k první směně, a u každé odpovědi vidí, ze které kapitoly to je.

Příprava na jednání. Zápisy z minulých schůzek, korespondence a smlouva. Otázka zní „co jsme slíbili a kdy“ a odpověď je dohledatelná, ne vymyšlená.

Podklady, které nikdo nechce číst. Výroční zprávy, technické normy, dlouhé tabulky. Tady pomáhá kombinace chatu a některého z výstupů ve Studiu. Přehledovou mapou si uděláte obrázek o struktuře, chatem se pak doptáte na detail.

Kde to naopak nepomůže: u tvůrčího psaní, u dotazů na věci, které ve zdrojích nejsou, a u situací, kdy máte jeden krátký dokument. Na jednu stránku textu je zakládání notebooku zbytečná ceremonie.

Notebook v telefonu a propojení se zbytkem Googlu

Přejmenování nebylo jen kosmetické. Google s ním posunul produkt blíž ke zbytku svého ekosystému.

Notebooky se podle Googlu synchronizují s aplikací Gemini a s režimem AI ve vyhledávání, takže si notebook můžete otevřít i založit přímo v Gemini. Kdo Gemini používá denně, nemusí přepínat mezi dvěma nástroji. Mobilní aplikace existuje a hodí se hlavně na jednu věc: poslech audio přehledů. Připravíte si notebook na počítači, vygenerujete přehled a cestou ho posloucháte. Na nahrávání zdrojů a na dlouhé dotazování je telefon nepohodlný.

Ta zmíněná novinka s během kódu má taky praktický dopad. Když nahrajete tabulku s čísly, nemusí se model omezit na to, že o ní bude vyprávět. Může s ní počítat. U rozpočtů, měření nebo výsledků dotazníku je to rozdíl mezi „zdroje naznačují rostoucí trend“ a konkrétním číslem.

Co se stane s vašimi dokumenty

Tohle je otázka, kterou dostávám nejčastěji, a odpověď se liší podle typu účtu.

U běžného osobního účtu Google uvádí, že „obsah v Gemini Notebook nebude použit k přímému trénování našich základních modelů AI, pokud se nerozhodnete poskytnout zpětnou vazbu“. Když tedy dáte palec nahoru nebo dolů, ke zpětné vazbě se dostanou školení lidé, přičemž Google podle vlastního vyjádření odpojí zpětnou vazbu od vašeho účtu, než ji recenzenti uvidí. U pracovních a školních účtů ve Workspace je pravidlo přísnější. Google píše, že nahrané soubory, dotazy ani odpovědi modelu „nebudou kontrolovány lidskými recenzenty ani v případě, že poskytnete palec nahoru nebo dolů, a nebudou použity k trénování modelů AI“.

Praktický důsledek pro každého, kdo pracuje s cizími daty: u opravdu citlivých podkladů, tedy zdravotní dokumentace, osobních údajů klientů nebo smluv pod mlčenlivostí, je nahrání do jakéhokoli cloudového nástroje rozhodnutí, které má projít přes toho, kdo za ta data odpovídá. Nahlédnutí do podmínek trvá pět minut a ušetří nepříjemný rozhovor.

Na co si dát pozor

Citace nejsou důkaz. Odkazují na pasáž, ze které model čerpal, ale neručí za to, že ji vyložil správně. Google sám u produktu píše, že „může dělat chyby“. U čehokoli, co půjde dál, si větu proti zdroji přečtěte. Jak na to obecně, rozebírá text o ověřování faktů.

Kvalita odpovědí stojí a padá s kvalitou zdrojů. Nahrané weby pochybné úrovně nedostanou v notebooku vyšší status jen tím, že jsou uvnitř. Model mezi nimi nerozlišuje podle důvěryhodnosti. Když si tedy zdroje necháte dohledat automaticky, projděte je stejně kriticky, jako byste je hledali sami.

Pozor i na zdroje, které stárnou. Nahraná směrnice z roku 2023 bude odpovídat sebejistě i po novele, protože notebook netuší, že mezitím platí něco jiného. U dokumentů s datem se vyplatí do dotazu přidat, ke kterému období se ptáte, a starší verze ze zdrojů rovnou vyhodit.

Nástroj se brání odpovídat u obsahu, který spadne do bezpečnostních filtrů, a hůř si poradí s vágně položenými otázkami. Když odpověď nedává smysl, první krok je přeformulovat dotaz konkrétněji, ne nahrávat další zdroje.

A poslední věc. Padesát zdrojů v jednom notebooku zní jako hodně, dokud nezačnete sbírat materiál k většímu tématu. Vyplatí se od začátku dělit notebooky po podtématech a nesypat všechno na jednu hromadu.

Shrnutí

NotebookLM se od července 2026 jmenuje Gemini Notebook a běží na adrese notebook.google.com. Nahrajete do něj vlastní podklady a ptáte se jich, přičemž odpovědi zůstávají uvnitř zdrojů a nesou citace. Bezplatný účet zvládne 100 notebooků po 50 zdrojích, 50 dotazů a tři audio přehledy denně. Ze zdrojů umí udělat audio i video přehled, myšlenkovou mapu, kvíz nebo infografiku. Kdo chce vyzkoušet, jestli mu nástroj sedne, ať nahraje pět dokumentů, které dobře zná, a položí otázku, jejíž odpověď má ověřenou. Během deseti minut bude vědět, na co se dá spolehnout a kde je potřeba číst po něm.