Babička mi minulý týden volala, že v novinách četla o „umělé inteligenci, čili UI”. Chvíli mi trvalo pochopit, o čem mluví, protože doma i v práci slyším skoro výhradně zkratku AI. Měla přitom naprostou pravdu, akorát tu druhou zkratku dnes skoro nikdo nepoužívá.

Není divu, že to pletou i chytří lidé. Zkratek kolem umělé inteligence přibývá rychleji, než je někdo stíhá vysvětlovat. Jak taková umělá inteligence dovnitř funguje a co všechno umí, rozepisujeme v samostatném vysvětlení pro každého. Tady zůstaneme jen u toho, odkud se vzala jména.

AI, nebo UI? Obě znamenají totéž

AI je zkratka anglického spojení artificial intelligence, česky umělá inteligence. UI je zkratka téhož spojení, jenže v češtině: u-mělá i-nteligence. Obě zkratky popisují přesně tutéž věc, jen v jiném jazyce.

Zvítězila anglická verze, a to celosvětově, ne jen u nás. Většina velkých nástrojů, se kterými se lidé s umělou inteligencí denně potkávají, ChatGPT, Gemini, Copilot, pochází od amerických firem. Anglická terminologie se šíří s nimi a čeština si ji jednoduše převzala beze změny, podobně jako kdysi převzala slovo „software” místo toho, aby si vymyslela vlastní.

Zkratka UI se v Česku pořád občas objeví, hlavně ve starších textech nebo v akademických pracích, které drží formálnější jazyk. V běžné mluvě, v médiích i v marketingu ale prakticky zmizela.

Ostatně, když dnes někdo napíše UI, má spíš na mysli user interface, tedy uživatelské rozhraní, úplně jiný pojem ze světa softwaru. Tahle druhá záměna dělá zmatek ještě větší než ta babiččina.

Vaření, nebo dušení? Rozdíl mezi AI a strojovým učením

Tak jak je to tedy se strojovým učením?

Umělá inteligence je zastřešující pojem pro snahu naučit stroj dělat věci, které dřív zvládal jen člověk: rozpoznávat obrázky, rozumět textu, hrát šachy. Je to jako slovo „vaření”: popisuje cíl, jídlo, ne konkrétní postup.

Strojové učení (anglicky machine learning) je jedna konkrétní technika, jak se k tomu cíli dostat. Místo aby programátor napsal přesná pravidla pro každou situaci, model se sám „naučí” vzory z velkého množství dat. Je to jako dušení, jedna z metod vaření, ne synonymum pro vaření samotné.

Existovaly i jiné metody. Staré expertní systémy z osmdesátých let fungovaly na ručně napsaných pravidlech typu „pokud pacient kašle a má teplotu nad 38 stupňů, pak…”. Fungovalo to omezeně a jen na úzké úkoly, kde šlo pravidla vyjmenovat celá. Dnešní velké modely se prakticky výhradně učí strojovým učením, protože natrénovat model na milionech příkladů se ukázalo spolehlivější než ho ručně naprogramovat pravidlem na každou situaci zvlášť.

Jinými slovy: každé strojové učení je umělá inteligence, ale ne každá umělá inteligence musí být strojové učení. V praxi ale dnes prakticky je, protože ostatní metody vaření vyšly z módy.

Odkud se vzal ten přívlastek „umělá”

Termín umělá inteligence poprvé razil matematik John McCarthy, když v roce 1956 svolal konferenci na Dartmouth College v americkém New Hampshiru. Skupina vědců tam probírala, jestli se dá myšlení naprogramovat. McCarthy pojem „artificial intelligence” navrhl hlavně proto, aby zněl neutrálně a nezavazoval se k žádné konkrétní teorii, jak přesně má stroj „myslet”.

Tehdy existoval i příbuzný obor s podobnými ambicemi: kybernetika, která se soustředila hlavně na řízení a zpětnou vazbu ve strojích a organismech. Podle historiků vědy chtěl McCarthy nový obor jasně oddělit od zavedených jmen a jejich autorů, a tak sáhl po vlastním, ničím nezatíženém názvu. Vyšlo mu to, dnes zná pojem umělá inteligence prakticky každý, kybernetiku si pamatují hlavně historici techniky.

Slovo „umělá” tam stojí v kontrastu k lidské, přirozené inteligenci. Neznamená to podvod ani napodobeninu v hanlivém smyslu, spíš že schopnost vznikla ve stroji, ne v mozku.

Další podobné zkratky, LLM, prompt, token a desítky dalších, najdete souhrnně v glosáři pojmů. Tady zůstáváme jen u samotného AI.

Na co si dát pozor

Zkratka AI se dnes lepí na ledasco. Firmy jí občas opatří i funkci, která je ve skutečnosti jen sada podmínek typu „pokud, tak” (if-else), protřepaná do marketingového textu. Viděl jsem tak označenou i pračku, která prostě jen delší dobu váží prádlo a podle váhy zvolí program, žádný model, žádné učení, jen chytřejší senzor s hezčím jménem na krabici.

Než uvěříte, že produkt „používá AI”, zkuste se zeptat, jestli model skutečně něco predikuje nebo generuje, nebo jen podle pevných pravidel třídí vstupy do škatulek.

Stejně tak slovo chatbot neznamená totéž co AI. Chatbot je aplikace s uživatelským rozhraním pro konverzaci. Umělá inteligence, konkrétně velký jazykový model, je jen motor, který uvnitř chatbota generuje odpovědi. Starší chatboti fungovali i bez ní, na jednoduchých scénářích a klíčových slovech.

Shrnutí

Až vám příště někdo řekne UI místo AI, bude mít vlastně pravdu, jen bude mluvit trochu staromódně, jako babička.

A až uslyšíte, že firma X „má AI”, zeptejte se, jestli tím myslí strojové učení, nebo jen dušené kuře v novém marketingovém balení.