Slovo prompt slyší dnes skoro každý, kdo se AI aspoň letmo dotkl, a přesto se ho spousta lidí bojí použít nahlas, jako by šlo o nějaký zasvěcený žargon pro programátory. Přitom prompt je jednoduše to, co napíšete do chatbota. Nic tajemného, žádný speciální kód.

Definice: prompt je zadání, na které model reaguje

Prompt (z angličtiny, doslova „popud” nebo „impulz”) je text, obrázek nebo jiný vstup, který dáte AI modelu, aby na něj reagoval. Když napíšete do ChatGPT, Claude nebo Gemini otázku, žádost o text nebo popis úkolu, ten text je váš prompt.

Prompt zahrnuje víc než jen otázky. Může to být instrukce („přepiš tenhle odstavec formálněji”), popis („navrhni logo pro kavárnu se dřevěným interiérem”), nebo i celý dokument vložený s prosbou o shrnutí. Cokoliv, co model dostane jako vstup a na co má reagovat, je prompt.

Termín se rozšířil spolu s nástupem velkých jazykových modelů kolem roku 2022, kdy se ukázalo, že způsob formulace vstupu má na kvalitu výstupu podstatně větší vliv, než si lidé zpočátku mysleli. Odtud vznikl i pojem prompt engineering, tedy systematické promýšlení a testování formulací zadání, aby model dával spolehlivější výsledky.

Proč na znění promptu záleží

Model negeneruje odpověď vyhledáním v databázi hotových faktů. Předpovídá text slovo po slovu na základě pravděpodobnosti, kterou se naučil z obrovského množství tréninkových dat. To znamená, že výstup je citlivý na to, jaký kontext, jaké detaily a jaké instrukce dostane na vstupu.

Vezměte si jednoduché přirovnání. Zeptáte-li se v obchodě prodavače jen „máte něco na bolest zad”, dostanete obecnou radu. Řeknete-li mu „bolí mě spodní záda po celém dni sezení u počítače, chci něco na krátkodobou úlevu, ne dlouhodobý lék”, dostanete cílenější doporučení. Model reaguje na stejném principu: víc relevantních informací na vstupu obvykle znamená přesnější výstup.

Dobrý prompt vs. špatný prompt na příkladu

Špatně: „napiš o kávě.”

Model dostane volnou ruku a vybere nejběžnější, nejobecnější variantu, jakou si dovede představit, tedy pravděpodobně krátký přehledový text o historii kávy nebo jejích druzích. Nemá důvod hádat, co přesně chcete, protože jste mu to neřekli.

Lépe: „napiš krátký text na Instagram o tom, proč má smysl kupovat kávu od lokální pražírny místo řetězce, tón neformální, max. 400 znaků.”

Tohle zadání obsahuje čtyři konkrétní informace: formát (text na Instagram), téma (lokální pražírna versus řetězec), tón (neformální) a délku (max. 400 znaků). Model nemusí nic domýšlet, výsledek proto sedí mnohem přesněji na to, co skutečně potřebujete.

Rozdíl mezi oběma zadáními není v délce jako takové. Krátký prompt může fungovat skvěle, pokud obsahuje ta správná konkrétní fakta. Dlouhý prompt bez konkrétního obsahu, plný obecných frází, funguje stejně špatně jako jedno holé slovo.

Z čeho se dobrý prompt skládá

Tři prvky se opakují napříč úspěšnými zadáními bez ohledu na téma. První je kontext, tedy situace, ve které se úkol odehrává. Druhý je konkrétní požadavek, co přesně má vzniknout. Třetí jsou omezení nebo preference, jako je délka, tón nebo to, čemu se má výstup vyhnout.

Nemusíte tyhle tři prvky vypisovat jako formulář. Stačí je zapsat přirozenou větou, jako byste úkol zadávali kolegovi, který danou situaci nezná a potřebuje se v ní rychle zorientovat. Čím míň si model musí domýšlet, tím přesnější odpověď dostanete.

Systémový prompt a uživatelský prompt

Když se bavíme o promptu, obvykle myslíme to, co napíšete vy do chatovacího okna, odborně se tomu občas říká uživatelský prompt (user prompt). Existuje ale i takzvaný systémový prompt (system prompt), tedy sada instrukcí, kterou nastavuje buď provozovatel služby, nebo vy sami v nastavení účtu, a která platí pro celou konverzaci na pozadí, aniž byste ji museli opakovat.

Vlastní instrukce, které si nastavíte v profilu chatbota (třeba „vždy odpovídej stručně a česky”), fungují prakticky jako osobní systémový prompt. Rozdíl mezi oběma typy je hlavně ve viditelnosti a trvání: uživatelský prompt píšete pokaždé znovu podle aktuální potřeby, systémový prompt platí v pozadí dlouhodobě, dokud ho sami nezměníte.

Prompt není jen text

Ačkoliv se pojem prompt zavedl především u textových chatbotů, dnes se používá šířeji. U generátorů obrázků je prompt popis scény, kterou chcete vykreslit, u nástrojů pracujících s hlasem to může být i nahraný zvukový vstup. Některé modely dokonce umí přijmout jako součást promptu obrázek s doplňující textovou otázkou, třeba „co je na tomhle obrázku špatně”.

Napříč všemi těmito formami platí stejný základní princip: čím konkrétnější a jednoznačnější vstup, tím spolehlivější výstup. Detailní postup, jak psát prompty konkrétně pro generování obrázků, najdete v rubrice Generování obrázků, kde se řeší specifika jako kompozice, styl nebo negativní prompty.

Na co si dát pozor

Ani dokonale zformulovaný prompt negarantuje bezchybnou odpověď. Model může i u přesného zadání sáhnout po nesprávném faktu, tomu se říká halucinace a týká se to obsahové správnosti, ne formulace vstupu. Dobrý prompt zvyšuje relevanci a použitelnost odpovědi, ale fakta, čísla a citace je stále potřeba ověřovat zvlášť.

Přehnaně komplikovaný prompt s příliš mnoha požadavky najednou také nemusí fungovat lépe než jednodušší zadání. Někdy je efektivnější napsat kratší prompt a pak odpověď upřesnit v další zprávě, než se snažit vměstnat všechno do jedné dlouhé instrukce.

Shrnutí

Prompt je prostě to, co napíšete AI modelu, ať jde o otázku, instrukci nebo popis úkolu. Kvalita výstupu úzce souvisí s tím, kolik konkrétního kontextu do zadání vložíte, ne s tím, jak dlouhé nebo odborně znějící zadání napíšete. Tenhle článek popsal základ, konkrétní techniky pro pokročilejší formulaci zadání najdete v dalších textech rubriky Prompty a zadávání AI.