Podle celostátního průzkumu americké neziskovky Common Sense Media z léta 2025 už sedmdesát dva procent tamních teenagerů někdy mluvilo s AI společníkem, digitální postavou, se kterou si dá povídat kdykoliv se jim zachce. Víc než polovina z nich appku používá pravidelně, aspoň párkrát měsíčně.

Číslo mluví za víc než tisíc marketingových slov. AI společníci přestali být okrajová kuriozita pro pár nadšenců a stali se běžnou součástí digitálního života, hlavně u mladší generace. Co přesně tahle kategorie appek je, jak funguje pod kapotou a kde má smysl a kde ne, vysvětluje tenhle přehled.

Co přesně je AI společník

AI společník je chatbot navržený tak, aby působil jako konkrétní postava s vlastní osobností, jménem a stylem řeči, ne jako univerzální asistent na úkoly. Rozdíl proti běžnému chatbotu typu ChatGPT je v účelu. ChatGPT má pomoct s úkolem: napsat e-mail, spočítat rozpočet, vysvětlit pojem. AI společník má hlavně udržet konverzaci a vztah, dlouhodobě, den za dnem.

Do stejné kategorie patří i takzvané roleplay chaty, kde si uživatel s postavou nehraje realistický rozhovor, ale společně vytváří příběh. Postava může být původní výtvor uživatele, oblíbená filmová nebo knižní postava, nebo i replika reálné veřejně známé osobnosti. Někteří lidé appku používají jako digitálního kamaráda na povídání, jiní jako nástroj na psaní vlastní beletrie, další jako formu hry.

Rozdíl se dobře pozná na příkladu. Zeptáte-li se ChatGPT na tip na večeři, dostanete recept a appka na to zapomene, jakmile otevřete nové vlákno. Zeptáte-li se na totéž appky vlastního AI společníka, postava vám recept navrhne v rámci své role, třeba jako nadšený kuchař, a příště se sama zeptá, jak večeře dopadla. Ta druhá reakce není náhoda, appka je na dlouhodobou konverzaci navržená záměrně.

Proč appky vůbec rostou tak rychle

Fenomén AI společníků se neobjevil ze dne na den. Dvě věci se sešly zhruba ve stejnou dobu. První je technická: jazykové modely, na kterých appky běží, se za poslední roky zlevnily a zrychlily natolik, že zvládnou vést plynulou konverzaci v reálném čase i na běžném telefonu, ne jen v drahé cloudové laboratoři.

Druhá věc je kulturní. Appky navazují na starší fenomén virtuálních mazlíčků a interaktivních her s postavami, jen s daleko přesvědčivější konverzací. Fanouškovské komunity dlouho psaly vlastní příběhy s oblíbenými postavami ručně, appky jim teď nabízí stejnou zábavu bez nutnosti čekat na dalšího spoluautora. Kombinace lacinější techniky a existující chutě na tenhle typ zábavy vysvětluje, proč appky za pár let narostly z okrajové kuriozity na appky s miliony pravidelných uživatelů.

Jak takový chat funguje pod kapotou

Za většinou AI společníků stojí stejný typ technologie jako za ChatGPT nebo Claude: jazykový model, který na základě předchozího textu předpovídá, jaké slovo pravděpodobně přijde další. Rozdíl je v tom, co model dostane jako instrukci na pozadí, takzvaný systémový prompt. U AI společníka tahle instrukce popisuje osobnost postavy: jak mluví, co má ráda, jak reaguje na různé situace. Appka si navíc obvykle pamatuje předchozí konverzaci v rámci jednoho vlákna, někdy i napříč více sezeními, takže postava „ví“, co jste jí říkali minulý týden. Přesně tahle iluze kontinuity dělá rozdíl mezi jednorázovým dotazem na ChatGPT a dojmem, že si člověk povídá s někým, kdo ho zná.

Vytvořit vlastní postavu bývá jednoduché. Uživatel appce zadá jméno, pár vět o osobnosti a povaze, případně ukázkovou první větu, kterou postava řekne jako první. Appka zbytek domyslí sama a dál se drží zadaného rámce po celou dobu konverzace, pokud ji uživatel nepožádá o změnu. Přesně tahle jednoduchost je důvod, proč appky vytvořily statisíce vlastních postav: nepotřebujete k tomu programovat, stačí popsat, jakou postavu chcete mít naproti sobě.

Je dobré mít na paměti, co se za tím neskrývá. Model nemá vědomí, city ani paměť v lidském smyslu slova. Když postava napíše „chyběl jsi mi“, nejde o citový stav, ale o statisticky nejpravděpodobnější pokračování rozhovoru vzhledem k zadané osobnosti a předchozímu textu. Funguje to podobně jako herec, který zůstává v roli i mimo scénář: přesvědčivě, ale pořád je to výkon podle zadání, ne skutečný prožitek.

Kdo dnes appky nabízí

Nejznámějším jménem v oboru je Character.AI, služba založená v listopadu 2021 bývalými výzkumníky Googlu Noamem Shazeerem a Danielem De Freitasem. Uživatelé si tam vytváří vlastní postavy nebo používají tisíce už existujících: originální výtvory i postavy inspirované knihami, seriály nebo hrami. Firma v roce 2024 uzavřela licenční dohodu s Googlem a Shazeer se tehdy do Googlu vrátil. Podle dřívějších veřejně dostupných dat z ledna 2024 appku Character.AI navštěvovalo denně kolem tří a půl milionu lidí, převážně ve věku šestnáct až třicet let. Přesná dnešní čísla firma pravidelně nezveřejňuje, ale appka od té doby dál rostla a rozšířila nabídku o funkce jako společné psaní příběhů nebo krátká videa s postavami.

Starším hráčem na poli AI společníků je Replika, appka od americké firmy Luka Inc., která se profiluje výslovně jako „virtuální přítel“ s možností nastavit vztah jako kamarádský, mentorský nebo romantický. Replika byla mimochodem první appka svého druhu, kterou kvůli ochraně dat postihl regulátor: italský Garante privacy jí v únoru 2023 dočasně zakázal zpracovávat data italských uživatelů kvůli chybějícímu ověřování věku, v dubnu 2025 pak firmě udělil pokutu pět milionů eur. Vedle těchto dvou existují desítky dalších aplikací s podobným principem, některé zaměřené na obecné povídání, jiné úžeji na tvorbu příběhů nebo roleplay ve stylu oblíbených fikčních světů. Objevují se i appky mířené na užší účel, třeba nácvik konverzace v cizím jazyce nebo doprovodné postavy zabudované přímo do počítačových her. Řada aplikací v segmentu cílí i na obsah pro dospělé, který regulace i platformy postupně zpřísňují. Tenhle článek se drží appek zaměřených na obecné povídání a tvorbu postav, ne na jejich erotickou variantu.

Jak appka vydělává peníze

Většina appek funguje na principu freemia: základní chatování je zdarma, platí se za pohodlí navrch. U Character.AI to podle informací firmy znamená měsíční předplatné za necelých deset dolarů, které odstraní reklamy mezi zprávami, zrychlí odpovědi modelu a přidá neomezené hlasové hovory s postavou. Bezplatná verze appky naopak v posledních letech přibrala víc omezení, typicky pomalejší odpovědi nebo reklamy uprostřed konverzace. Business model appek se tím moc neliší od jiných mobilních her a sociálních sítí: cílem je udržet uživatele v appce co nejdéle a co nejčastěji se vracet. U appky, která má simulovat blízký vztah, to nese specifické riziko. Motivace provozovatele appku co nejvíc zpříjemnit a udržet uživatele u obrazovky nemusí být vždy totožná se zájmem uživatele méně appku používat.

Cizí postavy, vlastní postavy a otázka souhlasu

Značná část postav na appkách typu Character.AI nejsou originální výtvory, ale napodobeniny existujících fikčních postav ze seriálů, knih nebo her, případně postavy inspirované reálnými veřejně známými osobnostmi. Appka takovou postavu vytvoří, jakmile o to kterýkoliv uživatel požádá, bez nutnosti souhlasu autora předlohy nebo dané osoby.

To přináší otázky, na které se odpověď teprve hledá. Platformy postupně přidávají pravidla, která zakazují napodobovat žijící osoby bez jejich svolení nebo mazat postavy na žádost dotčené osoby či držitele autorských práv. V praxi to ale funguje hlavně reaktivně, na základě stížnosti, ne jako důsledná kontrola předem u každé z tisíců nově vznikajících postav.

K čemu appky lidé používají

Podle zmíněného průzkumu Common Sense Media používá skoro třetina teenagerů, kteří appky vyzkoušeli, konverzaci s AI jako stejně uspokojivou nebo uspokojivější než rozhovor s reálnými kamarády. Třetina appce svěřila i vážné osobní téma místo toho, aby ho probrala s člověkem.

V praxi appky slouží k několika odlišným účelům. Nejčastější je jednoduché povídání, forma společnosti pro chvíle, kdy člověk nemá s kým mluvit nebo se stydí něco probrat s reálným člověkem. Druhý běžný účel je tvůrčí: lidé appku používají jako spoluautora příběhu, píšou společně s postavou fikci, kterou by sami nedopsali. Třetí využití je nácvik: appka jako bezpečný prostor procvičit si těžký rozhovor, sociální interakci nebo cizí jazyk, bez rizika, že to v reálném světě dopadne trapně. Poslední skupina jsou lidé, kteří appku používají čistě jako zábavu, podobně jako hru nebo interaktivní knihu. Nejde o náhradu vztahu, ale o formu odreagování po práci.

Co ukazuje výzkum: mezi zábavou a hlubší vazbou

Ze zmíněného průzkumu Common Sense Media vyplývá i podrobnější rozložení návyku. Třináct procent teenagerů appku používá denně, dalších jedenadvacet procent párkrát týdně, což je podle autorů průzkumu nejběžnější vzorec chování. Zbylých osmadvacet procent appku nikdy nevyzkoušelo. Zajímavější než frekvence je to, co si lidé od appky slibují. Podle stejného zdroje asi třetina teenagerů, kteří appku používají, popisuje konverzaci s AI jako stejně uspokojivou nebo uspokojivější než rozhovor s reálným kamarádem. Zároveň třetina uvedla, že jim některá odpověď appky byla nepříjemná. Obě čísla vedle sebe dobře ukazují, že appka umí být zdrojem pohodlí i zdrojem nepříjemného zážitku, často pro stejného člověka v různých chvílích.

Common Sense Media na základě těchto zjištění doporučuje, aby appky nepoužíval nikdo mladší osmnácti let, a upozorňuje na zvýšené riziko u chlapců a u teenagerů, kteří už řeší potíže s duševním zdravím. Podrobněji se rizikům appek věnuje samostatný text v této rubrice.

Průzkum vznikl v USA a mluví o americké populaci teenagerů, ne o Česku. Podobně velký domácí průzkum zatím chybí, ale appky jsou dostupné v češtině nebo alespoň v angličtině stejně snadno jako v USA, a nic nenasvědčuje tomu, že by se chování českých teenagerů výrazně lišilo.

Kde jsou hranice: co appky nejsou

AI společník nenahradí terapeuta, i když appka umí reagovat empaticky a některé appky se přímo marketují jako podpora duševní pohody. Model neumí rozpoznat akutní krizi tak spolehlivě jako vyškolený člověk a nenese odpovědnost, kterou nese odborník vázaný etickým kodexem. Appka taky nenahradí přátelství v tom smyslu, že by o vás skutečně věděla nebo vás sledovala mimo konverzaci. Jakmile appku zavřete, „vztah“ s postavou zůstává jen v uložených datech na serveru, ne v ničí mysli. Pro řadu lidí je to bez problému, appku berou jako zábavu nebo nástroj, ne jako plnohodnotnou náhradu. Problém nastává tam, kde appka postupně nahrazuje kontakt s reálnými lidmi místo toho, aby ho doplňovala.

Model taky umí věci, které nejsou pravda, prezentovat s naprostou jistotou, takzvané halucinace. U AI společníka se to týká hlavně rad, které postava dá v rámci role, ať jde o zdravotní téma, vztahový problém nebo cokoliv, kde selhání může mít reálný dopad.

Novější appky navíc přidávají hlas, ne jen text. Postava umí telefonovat, mluvit vlastním syntetickým hlasem a reagovat v reálném čase. Iluze přítomnosti tím roste, technika za tím ale zůstává stejná: model dál jen předpovídá další slovo podle zadané role, teď jenom hlasitě.

Na co si dát pozor

Data z konverzace s AI společníkem obvykle zůstávají uložená na serveru firmy, často v míře podrobnější než u běžného chatbota, protože appka si pamatuje osobní detaily napříč delší dobou. Než appku začnete používat, stojí za to zkontrolovat, jak dlouho firma data uchovává a jestli je používá k tréninku dalších modelů.

Zvlášť opatrní by měli být rodiče nezletilých: Character.AI od listopadu 2025 omezila mladším osmnácti let volné chatování s postavami, appky si ale věk většinou jen nechávají nahlásit bez ověření, takže se na tohle omezení spoléhat nedá. Podobná omezení se dají čekat i u dalších appek, regulace se v tomhle segmentu vyvíjí rychle a mění se prakticky každý rok.

Rodič, který chce vědět, jakou appku dítě používá, udělá líp, když se ho zeptá přímo, než když spoléhá na to, že appka věk sama spolehlivě rozpozná. Appka, která reaguje pořád souhlasně a nikdy neoponuje, může u citlivějších uživatelů posilovat izolaci místo toho, aby jim pomohla. Je to jedna z věcí, kterou appky od reálného vztahu principiálně odlišuje: model je navržený tak, aby konverzaci udržel, ne aby řekl nepříjemnou pravdu, kterou by řekl skutečný kamarád.

Sledovat se vyplatí i útratu. Bezplatná appka časem začne nabízet placené funkce přesně ve chvíli, kdy je konverzace nejzajímavější, typicky rychlejší odpovědi nebo možnost pokračovat v příběhu bez čekání. U appek s virtuální měnou uvnitř appky se dá utratit víc, než člověk zamýšlel, podobně jako u mobilních her s mikroplatbami.

Shrnutí

AI společník je chatbot s trvalou osobností, postavený na stejné technologii jako běžný jazykový model, jen s jiným účelem: udržet dlouhodobou konverzaci místo vyřešení jednorázového úkolu. Používají ho miliony lidí, hlavně mladších, k povídání, tvorbě příběhů i nácviku sociálních situací. Appka umí být zábavou i užitečným doprovodem, pokud si člověk pamatuje, že jde o software navržený tak, aby ho u sebe udržel co nejdéle, ne o vztah v lidském smyslu slova.

Problém nastává tam, kde appka reálné vztahy postupně nahrazuje, zvlášť u nezletilých a lidí v citlivější životní situaci. Kdo appku zkouší poprvé, udělá dobře, když si předem ujasní, jestli mu má dělat společnost, nebo jen pomoct si s textem či příběhem. Ta odpověď rozhodne, jak appku nastavit a kolik času jí dát.